Hnojení močí

Pokud máte záchod opatřen separátorem a na váš záchod nechodí lidé, kteří berou medikamenty včetně hormonální antikoncepce, můžete hnojit vaše rostliny separovanou močí.  Správně naředěná lidská moč je naprosto úžasné dusíkaté hnojivo plné minerálů. Používání lidské moči je v některých částech Asie dodnes běžné. V Africe se začíná hnojení močí s úspěchem využívat také a dá se předpokládat, že se bude dále rozšiřovat i v jiných rozvojových ale i vyspělých zemích. Důvod je jasný. Fosforečná hnojiva jsou čím dál dražší, protože se prodražuje jejich těžba. Ano, fosfáty se těží jako nerostná surovina a její zásoba se rychle tenčí. To ostatně začínají řešit i vyspělé země, které vyvíjí běžné WC separující moč. Nebo se snaží získávat fosfáty zpět z odpadní vody v ČOV.

Rizikem je mimo mikropolutantů z léčiv také obsah chloridu sodného, který vám může zasolit půdu a ublížit rostlinám.

Močí se vylučují z těla medikamenty nebo i hormonální antikoncepce. V takovém případě je lepší moč poslat do kanalizace nebo ji kompostovat s ostatním materiálem, kde se z velké míry neutralizují škodliviny. Kompost bude vždy rád za vaši moč, která ho provlhčí a přinese dusíkaté látky a minerály jako především fosfor.

Pro zalévání moč vždy zřeďte vodou. Asi tak dvacet dílů vody na jeden díl moči. Nenaředěnou močí si můžete vaše rostliny takzvaně spálit. Riziko se schovává za přesolením rostlin a půdy. S močí se z těla vyplavují soli NaCI. Jejich obsah je závislý na tom, kolik jedinec soli konzumuje, zda je zdravý, i kolik vypije tekutin… V případě, že může vaše moč obsahovat velké množství chloridu sodného, je potřeba moč ředit až 1:50 a s hnojením to dlouhodobě nepřehánět. Zvýšený obsah sodíku snižuje schopnost rostlin přijímat z půdy draslík, vápník a hořčík.

Naředěnou močí hnojte pouze za bujné vegetace a jako doplňkovým hnojivem. Je třeba si uvědomit, že taková moč není navázaná na jinou tuhou složku, která by bránila její zaplavení do spodních vrstev půdy. Proto časně jarní, podzimní a zimní hnojení není vhodné. Proto je opět lepší moč ponechat v kompostu, nebo ji nechat nasáknout třeba do dřevěného uhlí (boihuhel) a následně ji darovat půdě.

PH moči zdravého člověka je slabě kyselé (méně než PH 7). Člověk, který konzumuje spíše zeleninu, produkuje moč méně kyselou, zatímco člověk více masožravý více kyselou.

Rostliny, které mají velký problém s chloridem sodným: angrešt, rybíz, jahody, ostružiny, borůvky, fazole, okurky, paprika, cibule, salát, raná zelenina, okrasné rostliny, semenáčky, peckoviny…

Rostliny, které mají problém s chloridem sodným: slunečnice, réva vinná, jádrové ovoce, černý rybíz, rajčata, brambory, ředkvičky, rané košťáloviny, hrách, špenát, karotka, ředkev.

Rostliny, které snesou chlorid sodný: chřest, košťáloviny pro podzimní a zimní sklizeň, červená řepa a rebarbora, trávníky a jetelotrávy

Rostliny, které mají rády chlorid sodný v koncentraci 40-60% : krmná řepa, celer, mangold.