Jak vyrobit Biouhel

Jak vyrobit biouhel, co to vlastně je a proč se hodí pro kompostovací záchody?

Dřevěné uhlí, které není vyrobeno pro následné spalování, ale jako nejen půdě prospěšná přísada, je nazýváno biouhel. 

Biouhel nám umožňuje do sebe dlouhodobě ukládat vzdušný CO2, který je dnes hlavním emisním plynem přispívajícím k oteplení planety. Při správném zapravení biouhlu do půdy navíc pomáhá zvyšovat její retenční kapacitu, tedy pojmout vodu a jiné živiny. Zajišťuje také možnost ubytovat velké množství mikroorganismů v jeho obrovské vnitřní struktuře. To jsou důležité benefity pro přírodně přirozené území naší krajiny.

Před aplikací do půdy je vhodné nechat biouhel nasáknout (nabít) dusíkatými a jinými složkami. Nechceme totiž, aby biouhel odebral dusíkaté látky z půdy, které tam jinak dodáváme převážně pomocí hnoje a kompostu. Při použití biouhlu společně se zásypovými materiály pro kompostovací záchody docílíme jeho následného nabytí dusíkem po smíchání s výkaly. K tomu ještě využijeme jeho další benefit. Biouhel skvěle absorbuje pachy. Smícháním biouhlu s pilinami v libovolném poměru, např: 1:2, dosáhneme dokonalosti, která vás už neopustí.

Pokud chcete přimíchávat biouhel do zásypu, ale zároveň se vám nechce biouhel kupovat, nezbývá než si ho vyrobit.

Jak na jednoduchou a přitom efektivní výrobu bez jakékoliv technologie?

Biouhel se s největší efektivitou vyrábí s pomocí pyrolýzní pece. Jednodušší systémy začínají stavěním milířů čí pálením větví v ocelových trytýřích zvaných retorta či kon-tiky pec. To jsou jistě skvělé systémy, ale co když chcete začít hned zítra a bez shánění těchto pomocníků? 

Výroba biouhlu spočívá ve spalování dřeva za omezeného přístupu vzduchu. Pokud vykopete na zahradě prohlubeň, vyrobíte tak v zemi nádobu podobnou retortě. Na dně jámy můžete rozdělat oheň a začít pálit odpadní dřevo. Ideálně pokud je dřevo bez barev, lepidel a jiných chemických přísad, které by mohly být například zdrojem těžkých kovů. Odpadním dřevem je tedy myšleno třeba drobné chvojí a větve z prořezů zeleně.

Je dobré pochopit základní princip výroby. U běžného táborového ohniště hořícího na zemi jde vzduch do ohniště ze všech stran mimo podloží. Jenže pokud dřevo hoří v jámě, jde do ohniště vzduch pouze ze shora. Tento vzduch pak spotřebovávají plameny, které z ohniště odchází. Ohniště má tak nedostatek vzduchu a spalované dřevo tak neshoří na popel, ale pouze na uhel. Vše tedy záleží na správné frekvenci přikládání. To ale není těžké brzo odhadnout.

Po jedné hodině pohodového uhlíření můžete vyrobit kolem 80 litrů biouhlu. Na závěr spalování je nutné poslední zbytky plamínků řádně prolít cca 40 litrama vody. To je opravdu důležité, aby nevznikly v uhlí jedovaté látky..

Jáma na zahradě je skvělá pro chytání mamutů. Jenže chytat mamuty dnes vyžaduje věčné čekání, a to byste spíš brzy mohli chytnout ježka. Byla by to velká škoda, a tak nezapomeňte jámu přikrýt nebo zpět zaházet. A nezapomeňte na přísloví: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Následně přikládejte do jámy odpadní dřevo třeba z prořezů zeleně. Dřevo může být pro výrobu biouhlu jak mokré, tak suché. Přikládat dřevo je třeba postupně tak, aby vznikaly plameny, ale aby dřevo stíhalo přehořet. Větší kusy nechávejte déle hořet než přiložíte. Spalování dřeva na vršku jámy není vhodné.

Mokré syrové dřevo je nevýhodné pro dlouhé spalování a velké množství kouře které vzniká. Pro rychlejší výsledek je tedy lepší dřevo které na hromadě trochu proschne a tak snáze hoří bez většího množství kouře.

Poslední plamínky na poloplné jámě jsou známkou, že zbývá poslední povinnost. Je nutné biouhel dostatečně zalít vodou. Čím více, tím lépe. Je třeba uhlí ochladit tak, aby se nemohlo zadehtovat. Jinak ve vašem půdním aditivu vzniknou jedovaté látky. Jsou ale těkavé, a tak by časem stejně váš biouhel opustily.